Ach, já mám tak rád kopcovitou krajinu. Nemusí to být vyloženě hory, stačí kopce. A miluju podzim. S Pavlem a Katkou jsme se celkem najezdili a vystřídali na focení snad 4 lokality. Asi jsme to přepískli a zmizli na déle, než bylo vhodné (ale jen malinkooo). Bylo to těžké zastavit, protože okolní příroda byla super a zároveň bylo správně podzimně sychravo. Po svatbě jsem nemocný zalehnul, ale bylo to hezké. A myslím, že si to užili i Pavel s Katkou. Vypadali spolu tak šťastně – a o tom ten den přece je.
