NeRecenze: Ona Bags

Teď už jen batoh

Ona Bowery je dneska už takovou malou legendou mezi fotografickým příslušenstvím, trochu Birkin kabelka pro fotografy. Několik let jsem sháněl dobrou tašku. Je to celkem problém, protože většina dostupných tašek jsou polymerové strojovky, na kterých prostě vidíte, že výrobní cena je 300 v Číně a marže obchodníka 300%. Nechci znít snobsky, jádro je jinde – mám pouze pocit, že předražený plast neodráží moje profesní hodnoty. Mám rád opravdové lidi a opravdové fotografie. Mám rád i kus opravdového řemesla.

Ona Bowery je opravdové řemeslo

Cítíte to na první dotek. Je to prostě krásná kůže, dobře zpracovaná, ošetřená a spojená v jeden funkční celek.  Každý detail, včetně kování působí kvalitně a spolehlivě. Působí mi radost ji používat. Někdo si na ní dal záležet. Mám ji dokonce tak rád, že si musím připomínat, abych na ni nebral moc ohledy v terénu, protože je to koneckonců součást profesního vybavení.

Taška už získává svůj příběh, svoji patinu. Její povrch začíná odrážet způsob, jakým ji nosím a jak s ní nakládám. Srůstá se osobností svého fotografa, když ji šlehají větve a když se za chůze zohýbá o moji kostnatou pr.. zadek. Moje fotografie není naleštěná a dokonalá, je živá. Nebo takovou ji aspoň chci. Ona Bowery s tímhle hezky koresponduje. Má tu šlechtěnou nedokonalost, o kterou usiluji.

Navíc ji miluju, protože mi ji dala Ona (moje manželka). Je to zkrátka životní pravda, že si některé věci z principu nemůžete koupit. Můžu si sám koupit „Ona Bowery“ ale nemůžu si koupit „Ona Bowery darovanou svou nejdražší“. Dá-li Bůh, je to na celý život. Manželka i taška! 🙂 Koupit Ona Bowery můžete zde.


Svatba Mirečky a Kuby Ostrava

PF 2020

Featured from Instagram

Speciální přání pro všechny "mé páry"

Tuhle fotografii jsem tu chtěl dát už dávno, ale vždycky jsem si řekl „ne, tahle patří na konec roku“. Pro mě byl 2019 rokem úspěšným, ale zároveň s řadou nezdarů, takže kdybych řekl, že se na jeho konci cítím jako Mirečka na fotce, tak bych lhal. 

Ale ty svatby, ty mi dělají fakt velkou radost. Zrovna koukám na všechny z uplynulého roku, ale týká se to i let předchozích. Do svatby emočně dost investuju (což ještě nevím, jestli je moudré), takže když na fotky koukám, tak to s vámi znovu prožívám. Leckdy mě to dojímá a vždycky si vzadu v hlavě řeknu takovou malou skrytou modlitbu, takové prchavé přáníčko:

Opravdu doufám, že to všichni z vás v příštím roce zvládnete, že vaše děti budou zdravé, že se vám povede a že se nikdy, nikdy nerozvedete. A s tím taky každou svatbu fotím: s myšlenkou, že na ty fotografie budete koukat a že vám budou připomínat dny, kdy se společný život zdál snadný, a vždycky tajně doufám, že když svoji práci odvedu správně, tak budu malinkatou, byť sebemenší silou, která bude vaše manželství v průběhu let posilňovat. Špatné dny vždy přijdou. Vydržte! :-)

Svatební PF 2020

Fotografie portrétní, stylizovaná (Jan Lipina) s make-upem od Kláry Gojové, modelka Kristýna Benešová

Před / po: Kristýna

Z nějakého důvodu lidé rádi koukají fotografům do temné komory. Dneska už místo temné komory (dark room) máme komoru světlou (Lightroom – program od Adobe), ale zájem koukat zůstal.

Vyvolat RAW se dá na tisíc způsobů. Kdo moji práci sleduje, tak ví, že vizuálně mířím spíše k zemitým, odsyceným tónům a nebojím se stylizovat fotografie zpátky k analogovému filmu. Miluju ve fotce určitý stupeň nedokonalosti, protože svět je taky nedokonalý. Kdo se nenaučí milovat a obdivovat nedokonalé věci, tak není schopen vidět ve světě krásu.  

Volnočasové focení většinou dělám pro seberozvoj. Zkouším a hraju si. Jednu fotku udělám v několika různých verzích. Koukám na to znovu a znovu s odstupem času a sleduju, jak barvy a různé úrovně kontrastu ovlivňují atmosféru fotografie. Jednou jsem dokonce udělal fotku ve 14 verzích (a ani ji pak nikomu neukázal). Učím se tak.

Tak mě napadlo, že dneska ukážu původní verzi fotky (čistý RAW) a 4 verze, které jsem si pak cvičně udělal, než jsem objevil, kudy se chci vizuálně vydat pro zpracování tohohle focení. Jaká se líbí nejvíc Vám?

Zbytek fotek z toho dne k vidění zde.


Svatební balíček od Jana Lipiny

Jak balím svatební fotografie

Snažím se, aby si snoubenci focení se mnou užili. Není to ale jen o focení, kladu důraz i na zkušenost před svatbou a po svatbě. Jednou z věcí, která mi přijde důležitá, je dárkové balení s výtisky.

Svoje fotografie tisknu na archivní papír chemickou cestou, což by mělo zajistit trvanlivost fotografií na desítky let (a i déle, pokud budou správně uskladněny). Je to o něco dražší tisk, ale je kvalitnější. To je obecně vzato moje filosofie. Nesnažím se být nejlevnějším fotografem v okolí, ale snažím se být nejzodpovědnějším. „Go the extra mile“, jak říkávají američtí kolegové.

Snoubenci se mým oborem většinou nezabývají. Neznají rozdíly mezi tiskem přes digitální tiskárnu a vyvoláním chemickým procesem. To jsou technické věci, které bych měl hlídat já a nabízet nejvhodnější řešení. Nemám rád, když kolegové dají do balíčku o 100 ks výtisků víc, ale udělají to levným a nearchivním postupem, který vychytrale zamlčí.

Sám se pořád učím, vyvíjí se můj fotografický styl, mění se foťáky, objektivy a mění se i krabičky. Vše technické s Vámi na vyžádání proberu, ale jinak Vás detaily zatěžovat nebudu.

V současné době spolupracuji se šikovným truhlářem, jehož krabičky skvěle doplňují mé fotografie. Jsou ručně dělané a nesnaží se o strojovou dokonalost. Mají duši. Do balení jsem v sezóně 2018 dával 75-100 vytisknutých fotografií, USB disk se zbytkem fotografií (celkově jich bývalo 400-500), dělal jsem online galerii a novomanželům jsem vše poslal v dárkovém balení, které vypadalo takto: